Vysvětlení některých pojmů v rozboru vody
DH: doporučená hodnota. Vymezuje dosažení optimální hodnoty daného ukazatele z hlediska biologické hodnoty vody. Nedodržení DH není důvodem k zákazu používání vody, nebo k výzvě o nápravu příslušného ukazatele.
MH: mezná hodnota. Překročením MH ztrácí voda vyhovující jakost v tom ukazateli, jehož hodnota byla překročena. Příslušný hygienický orgán může povolit časově omezenou výjimku používání takové vody pro lidskou spotřebu.
NMH: nejvyšší mezná hodnota. Je striktně platnou obdobou MH. Překročení NMH vylučuje použití vody jako pitné v plném rozsahu.
Při zjišťování bakteriální závadnosti pitných vod se nepátrá po patogenních (choroboplodných) bakteriích, ale po bakteriích nepatogenních. Pro provozní laboratoře by bylo stanovení patogenů nejen drahé a složité, ale i nebezpečné.
Vysvětlení pojmu „voda bakteriálně závadná“, používaného při pozitivním nálezu nepatogenních bakterií: tyto bakterie slouží jako indikátor možného fekálního znečištění a tedy přítomnost patogenních bakterií není zcela vyloučena. Jako bakteriálně závadné jsou označovány i vody, obsahující větší množství nazývaných ve standardu jako počty kolonií při 22°C a dtto při 36°C, dříve označované jako „vodní bakterie” psychrofilní a mesofilní (opět nepatogenní), běžně se vyskytující v přírodních vodách, i v půdě. Výsledky se vyjadřují v KTJ/objem zkoumaného vzorku. Zkratka KTJ (Kolonii Tvořící Jednotka) lze volně dešifrovat jako počet bakterií.
Reakce vody (pH): MH 6,5 – 9,5. Jedná se o číselné vyjádření kyselosti (0 – 7) či zásaditosti (7 – 14) vody. Extrémní hodnoty pH mají vliv na některé kontaminanty. Souvisí s hodnotou KNK4.5. Za běžných okolností nemá ani při nedodržení normy o desetiny pH zdravotní vliv.
Rozpuštěné látky (RL): Limit: max. 1 000 mg/l, za optimální stav se považuje koncentrace kolem 500 mg/l.
Konduktivita (elektrická vodivost, κ – čti: kapa): MH max. 125 mS/m (milisiemens na metr). Vodivost je ukazatel, nahrazující RL. Hodnota vodivosti je totiž přímo úměrná koncentraci rozpuštěných iontů a plynů. Měřením konduktivity je tedy odhadována mineralizace vody.
Amonné ionty (NH4+): MH 0,5 mg/l. V případě, že pH vody je v obvyklém rozmezí (6,5 – 9,5), nejedná se o ukazatel zdravotního významu (bylo by možno tolerovat až 30 mg/l). Spolu s dusičnany (NO3–) a dusitany (NO2–) se NH4+ zúčastňuje v přírodě na koloběhu dusíku.
Chloridy (Cl–): MH 100 mg/l. Je–li zvýšený obsah Cl– ovlivněn geologickým podložím, je hyg. orgánem tolerováno až 250 mg/l. Běžná součást přírodních vod.
Sírany (SO42–): MH 250 mg/l. Vyšší koncentrace SO42– a zároveň hořčíku (Mg2+) působí průjmově. Jinak z hlediska ovlivnění zdraví jsou sírany nezajímavou běžnou makrosoučástí přírodních vod. Zřetelný je vliv SO42– na snižování kapacity vodních filtrů, určených k odstraňování dusičnanů z pitných vod. Proto je hodnota koncentrace SO42– potřebným ukazatelem pro určení kapacity denitratačního filtru. Z technického hlediska je důležitá “síranová agresivita“, v extrémech vedoucí až k rozpadu betonových základů staveb.
Chemická spotřeba kyslíku manganistanem (CHSKMn): MH: max. 3 mg/l. Slouží k nespecifickému celkovému stanovení blíže neurčených organických látek ve vodě. Chemie pitné vody nezná organické látky, které by byly lidskému zdraví prospěšné. Pitné vody nejlepší kvality mají CHSKMn menší než 1 mg/l. Pozn.: Dvojmocné železo se při stanovení CHSK oxiduje spolu s organickými látkami na trojmocné a zkresluje toto stanovení stejně, jako jiné anorganické látky.Ty je proto nutné před stanovením CHSK odstranit.
Kyselinová neutralizační kapacita do pH = 4,5 (KNK4.5): V současném standardu již neuváděná hodnota, součást vápeno–uhličitanové rovnováhy. Ukazatel ovlivňuje chuť vody, jinak nemá zvláštní zdravotní význam. Je však důležitý pro vodárenské technology při výpočtech a odhadech korozivních pochodů, pufrovací schopnosti vody, koagulace a čiření a řadu dalších úpravárenských procesů.
