Těžké kovy

Těžké kovy
Těžké kovy se do pitné vody dostávají vyluhováním z hornin, ale i z odpadů těžby a úpraven rud, odpadů z energetiky a z metalurgického průmyslu.

Např. podíl arzenu v jednotlivých horninách se značně liší: v břidlicích se jeho koncentrace pohybuje kolem 10mg/kg, v žulách kolem 2mg/kg, v pískovcích a vápencích kolem 1mg/kg. V případě vrtů a studen je tedy koncentrace arzenu v pitné vodě dána druhem horniny, ze které se voda čerpá. V ČR se vyšší obsahy arzenu vyskytují především ve Středočeském plutonu (oblast od Říčan ke Klatovům, na západ zasahující až Plzeňsko) a rudná naleziště, např. na Šumavě, v Orlických horách, v Jeseníku, v Krušných horách, ale i v okolí Brna. Arzen často provází výskyt radonu.

O rozsahu zamoření našich půd arzenem si můžeme udělat obrázek z podkladů, které zveřejnilo Ministerstvo zemědělství v roce 1995: obsahy arzenu v půdě dosahují až 1 000 mg/kg. Pozor, tyto hodnoty arzenu v půdě jsou v jednotkách miligramů na kg. U vody ale požadujeme o 3 řády nižší koncentraci - mikrogramy na litr!

V souladu s tím, že byla prokázána nesporná karcinogenita a toxicita arzenu, rozhodla se Světová zdravotnická organizace a s ní i naše orgány ochrany veřejného zdraví od 1. 1. 2001 snížit maximální přípustné množství arzenu v pitné vodě z 50 na 10 µg/litr.

Poté, co se odborníci seznámili s novými poznatky o genotoxicitě arzenu, doporučují, aby jeho obsah v pitné vodě nepřekračoval jeden mikrogram na litr. Přičemž za cílovou hranici EPA vyhlásila "nulový" obsah arzenu v pitné vodě.

Odeslat článek známému   Vytisknout